2. Jen další z mnoha, tak se uklidni!!

11. května 2012 v 19:03 | *Zoey* |  Neopouštěj mě..

NE! To nemůže být pravda!



Proč na něj musím pořád myslet? Viděla jsem ho jen jednou v životě, ale myšlenkami jsem úplně někde jinde .. "úžasná" matika s naší novou učitelkou a já? Místo toho, abych si zapisovala do sešitu, tak myslím na to jak se dostanu ze školy.
Konečně odzvonila poslední hodina a já byla svobodná!
Hm..školní jídelna je zlo samo o sobě, takže směr náměstí? Tashi mi cestou vyprávěla o tom jak by se měl trvale snížit počet hodin ve škole.
Já zamířila k lavičce a Tashi mě následovala, sedli jsme si a já si zavázala botu a tak napůl ji vnímala. Počkat.. tahle postava mi je povědomá černé ryfle, černé vlasy, modrá mikina .. Taky aby ne!
"Tashi!!! To je on!" pokoušela jsem se zůstat klidná..
"Kdo,co?" vůbec nevěděla o čem to mluvím ..
"Támhle" Nenápadně jsem natáhla ruku a ukázala .. " to je ten, co jsme ho potkali prvního září!!" Pořád jsem na něj zírala ..
Nevím, jestli to bylo tím "nenápadným" chováním, ale všimnul si nás. Otočil se, když přecházel na druhou stranu náměstí a .. vidím dobře nebo se sna usmál?! Nevím jak jsem v tu chvíli vypadala, ale zrovna v nejlepším stavu jsem nebyla, ale pokusila jsem se mu úsměv opětovat(v domnění,že je na mě). Otočil se zpět a zmizel mi z dohledu ..
"No..to bylo velice zajímavé!" ten její šklebící se obličej! Tashi je nádherná brunetka s ještě hezčíma velkýma očima! Někdy vypadá jako mrkací panenka, ale nic ve zlém! Jsem o pár centimetrů vyšší, ale taky širší. Když jsem my dvě spolu, tak nás nepřehlédnete, ale já v to doufala ..
"Co tím myslíš?" až teď mě napadlo se ohlédnout, jestli někdo za námi nestál, ale nikoho jsem neviděla ..
"Myslím tím jeho modrou mikinu!" Úsměv?
"Ty sis všímala jen jeho mikiny?!"
"No.."
"Jdeme domů!" zvedla jsem se a dala se na směr domů .. samozřejmě, že jsem cestou otravovala s tím, jestli se opravdu otočil na mě nebo ne ..
Neviděla jsem ho skoro dva týdny. A to, že místo učení se fyziky jsem přemýšlela, na kterou školu chodí a kdo to vůbec je bylo úlně normální .. byla jsem schopná ve městě a v okolí naší školy zůstat celé hodiny v naději .. asi po týdnu jsem polevila a už po něm nepátrala "Je to jenom kluk, kterého ani neznáš!" říkala jsem si .. Myslela jsem na něj pořád, ale zkoušela jsem ho vypustit z hlavy! Říkejme tomu osud, ale já ho viděla znovu..ne tak jak bych chtěla ..
Byla středa a my končili ve škole brzy,. Všichni odešli a já si obouvala boty a pokoušela se spěchat, protože na mě Tashi čekala před školou. Šli jsme spolu k její mamce domů, kde jsme zapli počítač a však to znáte ty holčičí řeči ..
Když jsem odcházela, tak mě šla mě kousek vyprovodit. Po chvilce jsme se rozloučili a já zůstala sama. Vzala jsem to kolem řeky na nádraží .. vypla jsem písničky a zavolala Tashi, protože jsem si u ní zapomněla celou matiku(ne my se opravdu neučily) u probírání toho, že to s sebou do školy nepotáhne jsem si všímala jak kolem mě lidi procházejí a ve spěchu se ani nestačí dívat se pod nohy. Pár lidí do mě i narazilo.
Mám nebo nemám jít přes ten most? Špatný nápad! Zatočila jsem a chtěla přejít.. to se musí stát jenom mně,co?!
Stáli na mostě ten "čerovlasý" a s nějakou holkou opírali se o zábradlí, ale nijak se nedrželi nebo něco .. nebyla bych to já, kdybych si o všem neudělala hned svůj názor .. Nějak ve mě hrkllo, takže jsem se otočila o 180°, ale ještě jsem se otočila. Napřímil se a ano viděl mě a můj naštvaný obličej .. (nechci vědět jak jsem vypadala!) A teď rychle domů !!!
Přidala jsem do kroku. Cesta trvala déle než jindy. Doma jsem na zem hodila všechny věci .. vzteky skočila na postel divím se,že se nezlomila) a nějakým záhadným způsobem usla ... Teď tady máš aspoň důvod proč na něj nemyslet!! Mílila jsem se .. !

Zoey Attack!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Věříte na osud?

Ano !
Někdy..
Ne!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama