13. Čekám na tebe

3. června 2012 v 19:31 | Zoey Attack! |  Neopouštěj mě..

Čekám na tebe.
Nedokážu se od tebe osvobodit!



Seděla jsem na parapetu u mě v pokoji. A pozorovala sněhové vločky, jak dopadají na střechy okolních domů. Skoro celou zimu nesněžilo a mně to nějak nevadilo. Byl začátek února. Pořádně ani nevím, jak dlouho to je co jsem Bena viděla naposledy. Týden? Dva? Nechtěla jsem si to připustit, ale lituji toho co jsem mu řekla. Začínám mít obavy, že mi chybí. Chybí mi jeho úsměv, jeho smích, chybí mi on.. Říkal, že se vrátí za dva měsíce a najde si mě. Jako bych někam zmizela. Přijde? Dodrží to? Nebo ho opravdu už nikdy neuvidím? Kde může být dva měsíce? Na dovolené určitě není. Povzdechla jsem si a stáhla si rukávy svoji černé mikiny přes zápěstí. Na silnici právě zastavilo černé BMW . Bylo mi povědomé. V takovém autě mě vezl Max domů. Max.. Pamatuji si na chvíli, kdy mě vedl do skladiště a na důkaz důvěry mě políbil. Při té vzpomínce jsem se usmála.
.........................................................................................................................................................................
"Neříkej, že tě Benův útěk, takhle trápí!" otočila jsem se a na práhu mých dveří od pokoje stál Max a opíral se o dveře.
"Co tady proboha děláš?!" slezla jsem z parapetu, ale pořád se opírala o zeď za mnou.
"S bohem na mě nechoď! Přišel jsem se podívat, jak se ti daří, ale když jsem tě viděl takhle smutnou, tak jsem si řek, že by nebylo špatné tě rozveselit." jeden z mnoha úsměvů, který mi připomněl jeho bratra.
"Strašně šlechetné! Přišel sis ze mě utahovat?!" úsměv mu povadl.
"Proč bych to dělal?!" vypadal, že to myslí vážně, ale já se bála, že je to "chyták"!
"Stačilo mi to v tom skladišti. Nevím, už komu mám věřit. Taky byste mi někdo, už mohl říc co se tady děje! Měla bych jít na policii, ale něco mi říká, že bych toho litovala." rozešel se proti mě a zastavil se krok ode mě. Já se zase ještě více přitiskla ke zdi o kterou jsem se pořád opírala.
"Máš pravdu litovala bys. Ty asi o Benovi nic nevíš co?" natáhl ke mně ruku a odhrnul mi pramen vlasů z obličeje.
"Co bych měla vědět? Posledně nebyl moc sdílný." byl asi tak o hlavu vyšší, než já. Měl ruce v kapsách u svých černých kalhot, které měl dost dole na to, abych viděla jeho ocvočkovaný pásek a kousek bílého trika, který mu koukal zpod jeho černé mikiny. Byli si s Benem strašně podobní.
"Měl bych už jít, ale jedno ti řeknu. Nevěř mu! Ani jediné jeho slovo! Nerad bych viděl, jak ti ublíží víc, než jak.."
"Jak co?!"
"Jsi tak zranitelná Zoey!" po jeho slovech jsem sklonila hlavu.
"Co znamená to, že jsem vybraná?!" podívala jsem se mu do zase do očí, které nebyly skoro vidět přes jeho vlasy.
"Máš větší cenu, než si myslíš."
"Vypadám snad jako zboží?!" musela sem se nějak ohradit.
"V našem světě ano."
"Vašem světě?" povzdechl si. Přešel k oknu a stoupl si vedle mě.
"Podívej." Otočila jsem se. " támhle to je Denis. Ben nenechá nic náhodě a zatím co tu nebudu já, tak tě bude hlídat on." dívala jsem se na kluka v černém, který se opíral o kapotu černého BMW a zrovna si potahoval z cigarety.
"Ty odjíždíš?" otočil se na mě.
"Vrátím se dřív, něž Ben to ti slibuji. Já nejsem jako on. Bohudík!" opřela jsem se ramenem o zeď.
"Neříkal jsi před chvílí náhodou, že no.. s bohem na tebe nemám chodit?" zasmál se a já se k němu přidala.
"Dávej na sebe pozor, až se vrátím tak.." Odmlčel se. "..tak tě zase budu mít na starost já." usmál se, ale nebyl to ten upřímný úsměv jako obvykle.
"Hm.." odpověděla jsem.
"Jen takové malé varování. Denis má rád holky a někdy, až moc, ale dá se mu věřit! Nepodvede tě o to se neboj!" nemohla jsem se na něj ani podívat.
"Tak tedy sbohem" ticho, a proto jsem dodala: "A někdy mi musíš vysvětlit, jak se vždycky dostaneš, tak lehce ke mně domů." chytil mě za bradu, ale moje snahy o to, aby mě pustil byly marné. Políbil mě na čelo.
"Sbohem Zoey." pustil mě, ale já neotevřela oči. Slyšela jsem, jak schází po schodech a jak za sebou zabouchl dveře. Otevřela jsem je, až jsem uslyšela motor auta. Pokoj byl prázdný a mé oči plné slz.
Opravdu se vrátí?


Zoey Attack!












 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Věříte na osud?

Ano !
Někdy..
Ne!

Komentáře

1 Kasandra :) Kasandra :) | 18. června 2012 v 15:39 | Reagovat

Tyhle články jsou super :) jen je škoda, že už moc nepíšeš :'(

2 *Zoey* *Zoey* | Web | 18. června 2012 v 20:03 | Reagovat

[1]:
Psalo by se líp, kdybych věděla, že alespoň někdo čte celé články. :/
Ale potěšilo mě to! :)
V blízké době přibyde pokračování! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama